Domácí měření krevního tlaku pomůže zjistit, jaký tlak máte v běžném dni, a lékaři dá mnohem víc údajů než jedno měření v ordinaci. Výsledky ale mají cenu jen tehdy, když měříte správně. V tomto návodu najdete, jaký tlakoměr vybrat, jak se při měření posadit, kdy a kolikrát měřit a jak výsledky vyhodnotit.
Proč měřit tlak doma
Jedno měření v ordinaci nemusí odpovídat tomu, jaký tlak máte běžně. Opakované měření doma, ve stejný čas a za stejných podmínek, ukáže, jak se tlak chová během několika dní. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) lékař lidem se zvýšeným tlakem doporučuje, aby si tlak pravidelně měřili sami, hodnoty zapisovali a přinesli je na další kontrolu.
Jaký tlakoměr vybrat
- Automatický tlakoměr na paži. Odborná doporučení (Evropská společnost pro hypertenzi i australská doporučení pro praktické lékaře) radí používat ověřený (validovaný) automatický tlakoměr s manžetou na paži, ideálně s pamětí na naměřené hodnoty.
- Zápěstní tlakoměr jen výjimečně. Zápěstní a prstové tlakoměry podle těchto doporučení častěji neprošly ověřením přesnosti. Ověřený zápěstní přístroj může být rozumnou volbou u lidí, kterým kvůli velkému obvodu paže nepasuje žádná manžeta.
- Správná velikost manžety. Obvod paže musí odpovídat rozsahu vyznačenému na manžetě. Příliš malá manžeta ukazuje tlak vyšší, než skutečně je, příliš velká naopak nižší.
- Ověřené přístroje si můžete vyhledat například na mezinárodním seznamu STRIDE BP.
Pažní tlakoměr s manžetou, například OMRON M3 Comfort (manžeta pro obvod paže 22–42 cm)
Tlakoměry na paži i na zápěstí najdete v kategorii Pažní a zápěstní tlakoměry.
Před měřením
- Kofein a cigarety tlak krátkodobě zvyšují. Měřte před nimi, nebo nejdříve 30 minut po nich.
- Jídlo a námaha. Měřte před jídlem a před větší fyzickou námahou.
- Toaleta. Před měřením si dojděte na toaletu, plný močový měchýř tlak ovlivňuje.
- Léky. Pokud se léčíte, měřte ráno i večer před užitím léků.
- Klid. Neměřte, když je vám zima nebo horko, když vás něco bolí nebo jste ve stresu.
Postup měření krok za krokem

- Posaďte se v klidné místnosti na židli s opěradlem a 5 minut odpočívejte.
- Zaujměte správnou polohu: záda opřená, chodidla celá na zemi, nohy nepřekřížené.
- Nasaďte manžetu na holou paži, ne přes rukáv. Paži položte uvolněně na stůl tak, aby byla manžeta ve výšce srdce. To odpovídá zhruba tomu, když je střed manžety uprostřed paže.
- Během měření nemluvte a nenechte se ničím rozptylovat, třeba televizí.
- Změřte tlak dvakrát po sobě s odstupem 1 minuty.
- Zapište si obě hodnoty (horní i dolní tlak) s datem a časem, pokud si je tlakoměr neukládá do paměti. Poznamenejte i cokoli neobvyklého, co mohlo měření ovlivnit.
Pokud je manžeta výrazně nad úrovní srdce, tlakoměr ukáže hodnotu nižší, pokud je pod ní, ukáže hodnotu vyšší. Proto na poloze paže tolik záleží.
Kdy a kolikrát měřit
Aby měly výsledky vypovídající hodnotu, doporučuje se měřit podle jednoduchého plánu:
- 7 dní po sobě, nejlépe v běžné pracovní dny (Evropská společnost pro hypertenzi uvádí nejméně 3 dny, australská doporučení nejméně 5 dní),
- každý den ráno i večer, přibližně ve stejnou dobu,
- pokaždé dvě měření s odstupem 1 minuty.
Z naměřených hodnot se pak spočítá průměr. Australská doporučení radí hodnoty z prvního dne vynechat, podle evropských doporučení je to věc diskuse a při 7denním měření to na výsledek téměř nemá vliv.
Pokud už se léčíte a tlak máte pod kontrolou, evropská doporučení radí měřit takto 7 dní před každou kontrolou u lékaře. Mezi kontrolami stačí měřit jednou až dvakrát týdně nebo měsíčně podle zdravotního stavu. Každodenní měření se nedoporučuje.
Jak výsledky vyhodnotit
Pro domácí měření platí jiná hranice než v ordinaci. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi znamená průměr z domácího měření 135/85 mmHg a více vysoký krevní tlak. Odpovídá to hodnotě 140/90 mmHg naměřené v ordinaci.
Pro zdraví je podle NZIP nejlepší tlak, který nepřesahuje 120/80 mmHg. Pro měření v ordinaci uvádí NZIP toto rozdělení:
| Kategorie | Horní (systolický) tlak | Dolní (diastolický) tlak | |
|---|---|---|---|
| Normální | 120–129 mmHg | a/nebo | 80–84 mmHg |
| Vysoký normální (mezní) | 130–139 mmHg | a/nebo | 85–89 mmHg |
| Mírná hypertenze | 140–159 mmHg | a/nebo | 90–99 mmHg |
| Středně závažná hypertenze | 160–179 mmHg | a/nebo | 100–109 mmHg |
| Velmi závažná hypertenze | 180 mmHg a více | a/nebo | 110 mmHg a více |
Kdy jednat hned: NZIP upozorňuje, že zvlášť nebezpečný je náhlý vzestup tlaku nad 180/110 mmHg (hypertenzní krize). V takovém případě je nutné rychle jednat a vyhledat lékařskou pomoc.
Pokud vám domácí měření opakovaně ukazuje vyšší hodnoty, obraťte se na svého praktického lékaře a vezměte s sebou záznamy nebo tlakoměr s pamětí. Dávkování léků si podle domácího měření sami neupravujte, vždy to proberte s lékařem.
Nejčastější chyby při měření
- měření bez předchozího odpočinku nebo hned po kávě či cigaretě,
- manžeta přes rukáv, nebo manžeta špatné velikosti,
- paže volně visící dolů nebo zvednutá nad úroveň srdce,
- překřížené nohy, mluvení nebo sledování televize během měření,
- jediné měření místo dvou a nepravidelné časy měření.
Australská doporučení také radí nechat tlakoměr čas od času zkontrolovat (například jednou za tři roky). Pokud přístroj ukazuje nápadně rozkolísané hodnoty, je potřeba ho nechat ověřit nebo vyměnit.
Shrnutí
Měřte ověřeným tlakoměrem na paži se správnou manžetou, vsedě po 5 minutách klidu, s opřenými zády a paží ve výšce srdce. Měřte ráno i večer dvakrát po sobě, a to 7 dní, a výsledky si zapisujte. Průměr 135/85 mmHg a více je důvod k návštěvě lékaře.
Vhodné tlakoměry najdete v kategorii Pažní a zápěstní tlakoměry. S výběrem vám rádi poradíme, stačí nás kontaktovat. Pokud si doma hlídáte i krevní tuky, přečtěte si také náš návod na měření cholesterolu doma.
Zdroje
- NZIP.cz: Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je? (aktualizováno 21. 10. 2026)
- Parati G. a kol.: Home blood pressure monitoring: methodology, clinical relevance and practical application. Stanovisko pracovní skupiny Evropské společnosti pro hypertenzi, Journal of Hypertension, 2021
- Sharman J. E. a kol.: How to measure home blood pressure: Recommendations for healthcare professionals and patients. Australian Family Physician, 2016
Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení lékaře.
.png)
